Akce na rok 2021

Účastníci se budou registrovat průběžně od 9 do 11 hodin před Turistickým informačním centrem na Masarykově náměstí č. 1 v Třeboni. Zde obdrží zdarma všichni cyklisté mapku s podrobným popisem dvou tras (A – 53,5 km, B – 69). Obě trasy vedou přes vyhlídky z Dunajovické hory a Lišovského prahu do Rudolfova, kde získají razítko v Hornickém muzeu. Na části naučné stezky Cesta kolem hornického města se seznámí účastníci s historií zdejších dolů. Přes Zvíkov, Slavošovice a okolo Branského doubí dojedou do cíle, který je v Turistickém informačním centru v Třeboni. Zde čeká na všechny účastnický list. Delší trasa vede Velechvínským polesím k Ševětínu. Popis tras naleznete na www.itrebon.cz/trebonskaslapka, kde jsou ke stažení GPX obou tras.

Na trase jsou k vidění tyto zajímavosti:

Dunajovická hora (504 m)

Na severní straně kopce bylo odkryto pohřebiště z doby bronzové. Později se hora stala zásobárnou stavebního kamene pro celé okolí a dodnes se pod vrcholkem nachází zatopené malé lomy. Hora je zároveň poutním místem. Na křižovatce cest pod vrcholem stojí barokní kaple sv. Kříže zvaná místními U Krista Pána, kolem které vede křížová cesta. Ke stavbě kaple se váže několik pověstí. Podle jedné kapli postavil slepec, který se omyl léčivou vodou vyvěrající ze studánky pod kaplí a kterému se navrátil zrak. Doloženým faktem je, že kaple stála na Dunajovické hoře od 19. století. V roce 1885 byla opravena na náklady ženského kláštera v Třeboni a lidé z okolních vesnic při té příležitosti zaplatili vybudování křížové cesty (14 zděných kapliček).

Lišov – Schwarzenberský špitál

Schwarzenberský knížecí špitál byl založen 2. září 1676 Janem Adolfem ze Schwarzenbergu. Špitál byl zbudován pro vysloužilé zaměstnance knížecího rodu, kteří zde dožívali. Chovanci špitálu nosívali oděv v rodových schwarzenberských barvách, tj. bílé a modré. Dostávali pravidelnou rentu. Svému účelu sloužil knížecí špitál až do 30. let 20. století. Ve 30. letech dvacátého století předal Jan ze Schwarzenbergu špitál městu, dodnes je celý areál majetkem města Lišov. Trojkřídlá budova s knížecím erbem je jediným dosud zachovaným špitálem v Jihočeském kraji, který dokumentuje barokní sociální poddanské poměry. V budově je Muzeum F. M. Čapka s výstavou tradičních řemesel, Galerie J. R. Schustera, knihovna a infocentrum.

Větrník (Lišovský práh, 568 m)

Na Větrníku je postaven 7,5 metrů vysoký železobetonový jehlanovitý pilíř z roku 1933, který označuje trigonometrický bod Větrník, zřízený roku 1865. Podobně jako nedaleký základní nivelační bod Locus perennis (Věčné místo) býval pilíř na Větrníku nesprávně považován za střed Evropy. Místo s dalekým výhledem.

Kantorova hora (537 m)

Kantorova hora je součástí Rudolfovského rudního revíru. Samotný vrchol Kantorovy hory je zarostlý hájkem uprostřed polí. V celém prostoru hájku se nachází vytěžený materiál takřka úplně rozpadlý – jemně střípkovitý, jílovitý, grafitický mylonit.

Velechvínské polesí

Rozsáhlá zvlněná zalesněná krajina s nepatrnými stopami po zaniklé obci s tvrzí Prochod. Po velké vichřici roku 1908 tu byly zřízeny lesní železničky: koněspřežní a parní. Obě sloužily k odvozu likvidovaných polomů a fungovaly do roku 1924. Dochovala se zde Kolomazní Pec, kde kdysi přebýval smolař či kolomazník, jehož řemeslem bývala výroba kolomazi a ševcovského popu z nasbírané lesní smoly. Písky v podloží jsou pozůstatkem obrovského třetihorního jezera, které právě tady odtékalo do Budějovické pánve. Jeho pozůstatkem jsou i červené hlíny v okolí Ševětína.

Libníč

Mezi lety 1571–1598 probíhala na 9 dolech libníčského důlního revíru intenzivní těžba stříbrné rudy. Díky pramenu léčivé sirnato-železité vody zde založil Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu (1615–1683) lázně. Po pol. 19. století lázně postupně upadaly, Libníč však zůstala oblíbeným letoviskem. Mezi nejzajímavější památky patří vedle budovy bývalých lázní stavitele Pavla Ignáce Bayera kostel Nejsvětější Trojice a několik vil českých průmyslníků z konce 19. století. Mezi nimi zvláště  vévodí vila Augusta Zátky s parkem a vila Gabriela.

Rudolfov – Hornické muzeum

První zmínky o těžbě stříbra u Budějovic v oblasti dnešního Rudolfova pochází již z roku 1385. Intenzívní báňská činnost však začala až v polovině 16. století a skončila českým stavovským povstáním a následnou třicetiletou válkou. Zdejší doly se ve své době řadily mezi nejvýznamnější kutiště v Čechách. Hlavní dominantou města je dodnes mohutný kostel sv. Víta stavěný v letech 1554–83 jako protestantský chrám. Hornické muzeum sídlí v nově zrekonstruovaném domě někdejšího královského báňského úřadu v tzv. Perkmistrovském domě, který byl vystavěn krátce po povýšení Rudolfova na svobodné horní město císařem Rudolfem II roku 1585.

Naučná stezka Cesta kolem hornického města

Seznamte se s historií těžby stříbra, prvních 10 stanovišť NS (začíná u kostela) objevíte při našem cyklovýletě.

Zvíkov

Zachovalá pozdně gotická tvrz z neomítnutého lomového kamene byla původně dvoupatrová. V nynější podobě byla vybudována na přelomu 15. a 16. století. Počátkem 18. stol. byla snížena o jedno patro a přeměněna na sýpku. Potomkům tehdejšího majitele Jakuba Tájka, který ji získal r. 1718, patří do současnosti. K tvrzi připojen statek ve stylu selského baroka z 19. stol.

Spolí

Místní pozoruhodností je barokní kaplička z roku 1800, zajímavá svou netradiční architekturou. Jedná se o zvonici se šindelovou střechou, zvanou „Šikmá věž“. Vedle kapličky stojí kamenný kříž.

Přírodní památka Branské doubí

Území s rozvolněným porostem parkového charakteru s převahou dubu letního. Přestárlé duby a stromy v různých stádiích rozkladu navíc lákají různé, zejména bezobratlé živočichy, místo je ale také významnou ornitologickou lokalitou. Hnízdí zde například lejsek bělokrký, žluna zelená či puštík obecný. Rozloha oblasti dosahuje 40,94 hektarů. V dobách, kdy třeboňské panství patřilo rodu Schwarzenberků, byla oblast Branského doubí vedená jako výtopa Opatovického rybníka.